Jak jsem se stala agentem
Miluju bondovky
Vždy mě bavilo sledovat, jak James Bond opět vyvázne z téměř bezvýchodné situace. Říkala jsem si, jak by bylo fajn mít některé jeho hračičky a k čemu bych je mohla využít já sama.
To jsem ještě netušila, že budu s agentem vlastně žít.
Jak poznáte, že NE-žijete s agentem?
Následující body si pozorně přečtěte. Tvrdí vám přítel nebo manžel, že pracuje nebo pracoval jako tajný agent?
- Má problém s nadváhou, sebeovládáním, alkoholem nebo jinými návykovými látkami?
- Tráví hodně času na telefonu nebo mimo domov a svádí to na bývalou práci v utajení nebo dokonce práci současnou?
- Je rád často středem pozornosti?
- Hodně povídá o sobě před ostatními?
- Ztrácí zábrany, když se napije a sděluje ochotně i to, co byste považovali za nevhodné?
- Má nějaký zdravotní problém?
V těchto případech je hodně nepravděpodobné, že by ho někdo vůbec nechal pracovat v utajení. Možná je vysvětlení snažší, než si myslíte.
- Za prvé:Takový agent Vám určitě nebude troubit, že agentem je. A už vůbec ne hned poté, co se seznámíte. Pokud s agentem žijete, pravděpodobně o tom vůbec nevíte.
- Za druhéOficiálně bude agent vykonávat nějakou šíleně nudnou práci. Nejspíš bude tvrdit, že dělá úředníka na ministerstvu. Pokud říká, jak musí chodit do terénu, být dlouhé hodiny bez telefonu, přespávat někde jinde a občas utrousí nějakou poznámku či detail o své práci, na který máte chuť se dál dotazovat a vzápětí bude říkat, že Vám to ale přece nemůže říct (protože byste mohla být v nebezpečí), takže prostě jen mlží a dělá důležitého, pravděpodobně má spíš milenku.
- Za třetíPokud má tzv. agent výraznou nadváhu, má problém se sebeovládáním, alkoholem či potřebuje být neustále ve středu pozornosti, pak je značně nepravděpodobné, že by vykonával práci v utajení. Neudělal by prověrku, neprošel by u zdravotních testů a nebo psychotestů. Zkrátka a dobře, o takové lidi nikdo u policie nestojí.
Agent sem, agent tam
Jedna část mého života obsahuje kapitolu, kterou bych nazvala Můj život s „agentem“. Je plná zajímavých okamžiků, zvratů, prozření, lapání po dechu, neutuchajícího údivu, strachu a také vděku, že už je tato kapitola za mnou. Jsem vděčná, že jsem si měla možnost zažít všechny tyto chvíle, protože to se každému nepodaří.
Všude samí agenti
O to větší bylo překvapení, když hlavní postava mé jiné skončené kapitoly, začala tvrdit, že je tajným agentem nyní. Vtipné že?
No a proč vlastně ne. Svět se hemží agenty, a tak jdu tedy s pravdou ven.
Jsem agent 003
Jednoho krásného dne jsme si v práci udělali legraci a nazvali se všichni agenty. Nestihla jsem si zamluvit 007, ale 003 je také moc hezké číslo, nemyslíte?
PS: Více zase příště 🙂
Trošku sci-fi ne? 🙂
Pro někoho určitě 😀 V životě by mě to nenapadlo… Proč, také jste agent? 😀