Sáhla jsem si na dno

A přitom se dotkla nebes. Varování – tento článek čtěte jen v případě, že vás jen tak něco nerozhodí. Je psán bez obalu, bez cenzury a tak, jak to vše doopravdy bylo. Žádná tabu. Připraveni? Pak můžete číst dál. Byl to neuvěřitelný zážitek. Slovy se to nedá popsat. Možná zvuky ano, možná vůní, snad barvami....

Byla jsem nevěrná

Buď věrná. Nebyla jsem věrná. Už zase. Tolikrát, že se z toho stal zvyk. Nebylo mi v tom dobře, ale protože jsem tak žila tak moc dlouho, bylo těžké to změnit. Zaprodala jsem totiž svoji duši. Pro chvilkové potěšení. Proto, abych mohla někam patřit. Proto, aby mi bylo chvilku hezky. Pak mi ale bylo mnohem...

Vodáci ahooooooooooooooooj!

Pojedem na vodu. Na základce a střední jsem chodila na plavání. Když mně bylo asi 11, jeli jsme na vodu s oddílem. Moc jsem se těšila a musela hodně přemlouvat rodiče, aby mě pustili. Byl to nezapomenutelný zážitek ve všech směrech. Moje vodácká kariéra pokračovala na vysoké. S kanoistických oddílem jsme budili pozornost chodců na nábřeží, když...

Co Vám dělá dobře?

Syndrom vyhoření? To se mě přece netýká. Něco takového se MNĚ stát nemůže. Začetla jsem se do článku Lucky. Čím déle jsem četla, tím víc se v tom poznávala. A koukala jsem, že nás je takových víc a víc. No, vypadá to, že jsem vyhořelá už několik let, shrnula jsem to. Jen od toho utíkám....

Jsem dokonalá?

Když budu … …mít samé jedničky… …když pak vystuduju vysokou školu… …když budu mít doma uklizeno… …když budu mít manžela, který se o nás bude hezky starat a bude mě mít rád… …když budu mít dokonale vychované děti, které se budou usmívat a zdravit… …když budu mít dokonalou práci, která nás uživí a mě bude...

We weren’t born to follow

Od puberty jsem milovala Jona Bon Jovi. Znala jsem snad všechny jeho písničky. Učila se na kytaru akordy a s imaginárním mikrofonem zpívala, když se nikdo nedíval. Co děláš? Nepředváděj se! Podobné věty jsem slýchala celé dětství. Dle toho jsem mohla získat pocit, že nejlepší bude být prostě zticha, nijak moc nevyčnívat, být vlastně taková...

3 minutové jídlo aneb jak se nezbláznit u plotny

Nebaví mě vařit. Ne každý den. Nebaví mě přemýšlet, co teplého uvařit každý večer k večeři a pak trávit věčnost u plotny. Ano, dělaly to tak naše babičky a mnohé mámy, ale to neznamená, že to tak musí dělat každý. Představa, že po tom, co bych svému výtvoru dala takové množství energie a času, ho pak...

Můj život už není jen můj

Všude bordel! Au! Zase to Lego! Krucinál! Mnu si obě nohy. Zakopla jsem o mašinku a druhou nohou vší silou dupla na kostičku, když jsem se snažila udržet rovnováhu. Drobky v posteli od kukuřičných křupínků mě píchaj do zadku. Rajčatová omáčka je nalepená na oblečení a na zdi. Štětka na záchod je schovaná v pračce...

Proč jsem si oblékla svoje svatební šaty po 12 letech znovu

Umělecká tvorba v minulém století. Narodila jsem se v druhé polovině 20. století. Zní to šíleně 🙂 a pro moje děti hodně archaicky. Když jsem byla v pubertě, nebyly mobilní telefony, ani internet, což si ten nejstarší syn neumí vůbec představit. Neměli jsme iPody, ani iPhony. Měli jsme walkmany a kazety jsme přetáčeli na tužkách,...

Rituály nádherného života II

V roce 2016 Tři roky zpátky jsem napsala zamyšlení nad tím, jak moc lidí si pořád na něco stěžuje a že je to jen v naší hlavě a nastavení mysli, zda chceme vidět události pozitivně nebo negativně. Co jde tedy udělat pro to, abychom vedli lepší, šťastnější a radostnější život? Uváděla jsem 10 rituálů (celý...