Takový normální letní den…
5:30 Budíček.
Ne žádný alarm na telefonu nebo rádiu. Z vedlejšího pokoje se ozývá Maty. 😭 Snažím se ho ignorovat, ale intenzita jeho jekotu se zvyšuje, a tak vstávám a vydávám se ho utišit. Nepomáhá to, naopak, ječí ještě víc a z toho se vzbudil i Tobík. Chvilku je oba mazlím, dávám jim dudlíky, pouštím jim uspávací písničku 🎸 a když nic nepomáhá, zkouším dělat, že jsem hluchá. Odebírám se zpět do postele a snažím se nevnímat to, jak oba ječí. Výborně, pomohlo to. Za chvíli je klid.😴😴
6:30 Opět se budí.
Tentokrát první Tobík. Něco tam povídá, Maty mu odpovídá. Chvilku si povídají a opět usínají.😴
8:00 Pokračují v konverzaci, kterou započali v 6:30. 🔈🔉 🔊
8:30 Volají, že chtějí vstávat.
Tak poslušně jdu. Oba kluci mě vítají obrovským úsměvem. Maty se zubí hned, jak mě vidí. Tobík vyndavá dudlíka z pusy a hýká radostí.
Následuje rituál vytahování zatemňujících rolet, znakují na mě, že je světlo. Je to legrace. Pak vypustím krakeny z postýlek a oba je nakojím. Maty potřebuje soukromí, nechce pít před nikým, ani před Tobíkem, takže občas je to docela náročné, jak to vše vymyslet. Tobíkovi je to úplně jedno, přijde si pro mlíko kdykoli a kdekoli. Chytne mě za tričko, zamlaská a zadupe a běda, když protestuju.
Pak se jde do kuchyně na snídani. Chvíli si hrají v kuchyni s nádobím, vytahují všechny hračky z krabice, kterou tam mají nachystanou a také otevírají nadšeně skříně, zda tam náhodou není něco nového. Chystám jim vodu a oba žíznivě pijí. 🍼 🍼
9:00 Snídáme.
Klukům dělám kaši (rýžové mléko a nemléčnou kaši, někdy přidávám med a ovoce). Začali jsme brát bedýnky bio ovoce a zeleniny, takže si užíváme zdravé a čerstvé. Já si dávám velkou sklenici šungitové vody a vařím si kolagenovou kávu. (Pozn. až večer mi dochází, že jsem se nějak nestihla nasnídat…) 😂
9:30 Ranní hygiena.
Sundavám klukům pyžámka a pleny (postupně – jeden je vždy buď v cestovní postýlce, kterou mám v kuchyni a nebo v jídelní pětibodové židličce (z klasické IKEA už se naučili vylézt) a nechávám je běhat chvilku nahaté.
Jdu pro čisté pleny a oblečení do pokojíčku. Než se vrátím, Maty, který byl zrovna vypuštěn, stačil vykonat potřebu 💩 na chodbě u dvěří, naštěstí se trefil na práh. Jdu uklízet a utírat zadek. Než stačím exkrementy vyhodit a umýt si ruce, udělal na stejné místo další dva 💩💩 bobky. Ještě honem do sprchy, když jsou kluci relativně v klidu.
9.45 Dopolední program.
Jdeme na terasu, kam už praží sluníčko. ☀ Připravuji bazének, do kterého nalévám teplou vodu a nechám kluky se ráchat. Kradou si navzájem čepice, Maty bere Tobimu hračky, Tobi za to Matyho kouše, oba ječí, cákají, tančí, volají na kolemjdoucí, kteří jim mávají a oni mávají zpět, hýkají radostí.
Znakují, že vidí auto, mouchu, ptáčka, že slyší psa a letadlo. Do toho jedí kukuřičné křupínky a chleba, který doslova milují. Testují můj postřeh, Tobi vyhrává 1:0 a já sbírám křupínkové nadělení, protože přeci nemám vůbec nic na práci.
11:00 Čtení a příprava na spaní.
Začíná být horko a na mých broučcích je vidět únava. Usuším je a jdeme dovnitř, dáváme si pudink s piškoty a přesouváme se do pokojíčku. Obléknu je do triček, kraťásků a ponožek a Tobík si vyndavá ze šuplíku pletenou čepici, kterou nechce pustit z ruky a znakuje mi pořád dokola ČEPICE. Říkám mu, že ji vidím, ale že jdeme přece spát a na spaní čepici mít nemusí. Tvrdohlavě mi opět znakuje ČEPICE, a tak se ho ptám, zda ji chce dát na hlavu. Raduje se, že jsem to konečně pochopila. Dávám mu tedy čepici na hlavu a on jde spokojeně do postýlky i s čepicí. Čteme si pohádku o oslíkovi Šedém kopýtku a povídáme si u toho. 📖
11:30 Spaní.
Kluci usínají a já si jdu také lehnout do postele, kde mám také svoji mobilní kancelář. Udělám pár nezbytných věcí, vystavím novou fakturu na náš příměstský tábor pro holčičku, která se chce ještě na poslední chvíli přihlásit a pak s vděčností natáhnu svoje tělo také. Zachumlám se do hebké deky a užívám si chvilku klidu. 💤
12:15 Chvilka pro sebe.
Čtu článek, u kterého mi stékají velké slzy po tvářích, protože je o dívce, která se nedožila svých dvacátých narozenin, protože podlehla rakovině, kterou dvakrát předtím překonala. Nechala tu však odkaz, který byl tak silný, že bude inspirovat mnohé další a pomáhat všem, kteří to budou potřebovat. Vyjadřuju velikou vděčnost za to, že jsem zdravá a že má tři krásné zdravé děti. Děkuji, děkuji, děkuji, děkuji. 🙏
12:30 Vstávat a cvičit!
Moji andílci se budí a volají mě. Krásně se na mě smějí. Vyndavám je z postýlek a jdeme ohřívat oběd. Hrajeme si v kuchyni, já chystám jídlo, kluci vaří na zemi. Maty odbíhá s kastrolem do chodby na jeho oblíbené místo, kde tentokrát místo kadění kvedlá měchačkou v kastrólu. 🥄
13:00 Oběěěěěěěěěd!!!
Sotva sundám hrnec z plotny, oba už hulákají, jaký mají hlad, tak jim nandám bryndáky a střídavě je krmím. Připomínají mi ptáčky v hnízdě, taky mají otevřená volátka a křičí, jakmile mají prázdnou pusu. Potom, co dojedli oběd, ještě loudí chleba a přesouváme se na terásku, kde se kluci opět cachtají v bazénku. Já si nesu talíř svého jídla, že se mezitím najím, v čemž jsem se hodně spletla. Jakmile zmerčí, že nesu něco, co se dá jíst, voda a bazének je okamžitě přestanou zajímat a už na mě křičí, jako by od rána nic nejedli. 🤤 Takže jim dávám střídavě moje jídlo a jsem ráda, když si tajně také strčím plnou lžíci do pusy. Nad prázdným talířem se hodně diví a dožadují se dalšího nášupu. Říkám si, co budu dělat, až budou v pubertě… 🤩
14:30 Hurá ven.
Přesouváme se z terasy dovnitř a vyrážíme na zahradu. Kluci řádí na motorkách🛵🛵, Maty okusuje jablka, která jsou spadlá pod jabloní, Tobík pozoruje hadici a huláká na ní, když si nechá zalít nohy včetně bot. 🚿 Já vytrhávám pnoucí plevel, co nám zapleveluje celou zahradu (má hodně důmyslný kořenový systém a i když už jsem naplnila dvě popelnice, na plotě a garáži toho moc neubylo). Matyásek mezitím chodí po schodech ke garáži nahoru a dolů, Tobík pronásleduje hadici, se kterou mu uhýbám, aby se totálně nezlil. Koukáme na letadla, na motýly, na kytičky. Čas tolik letí, že uběhly dvě hodiny jako nic. Tobiásek začal z ničeho nic plakat a mně došlo, že musí být unavený, protože jsme nešli odpoledne vůbec spát.
16:30 Honem domů.
Kluci lezou po schodech, každý jiným tempem, tak jednoho zadržuju a druhého popoháním, až je vezmu oba podpaží a nesu nahoru. 🏋♀ Jsou jako čuňátka zmazaní (ale šťastní), takže hurá do vany. Oba koupání milují, cákají se, převalují se na břicho, kopou nohama, jako kdyby plavali. Do toho se smějí a na to, že byli unavení, si už ani nevzpomenou. Postupně je vykoupu, osuším a dám jim pleny. V tu chvíli si vzpomenou, že byli vlastně unavení a že by si na to měli stěžovat.
17:00 Mamííííííí, máme hlad!!!
Ječí jako o závod a já chystám večerní kaši. Maty stojí v cestovní postýlce umístěné v kuchyni a Tobík, protože protestoval tak, že dostal záchvat, když jsem ho chtěla upoutat do jídelní židle, sedí na zemi v pleně a bryndáku. Střídavě je krmím a Matyásek si postupně lehá únavou. Má ale dobrou náladu a usmívá se. Nicméně nálada se mění, jakmile zmizím z obzoru (jdu pouze na záchod) a mně je jasné, že už musíme změnit místo působnosti.
17:40 Hajíííííí.
Ječící miláčky přesouvám do pokojíčku a urputně hledám dudlíka, kterého někam zašantročili. Vím, že jekot zastaví pouze moje náruč a dudlík k tomu. Jen jedno nestačí, a tak těkám očima po celé místnosti, ale bez úspěchu. Zachraňuje nás záložní dudlík a já pořád přemýšlím, kam mohl jen tak zmizet. Oblékám je do pyžámek, připínám dudlíky, ujišťuji se, že mají oba spací plyšáčky a usedám do křesla s Šedým kopýtkem. Dočítám rozečtenou kapitolu, pomazlím ty moje lásky na dobrou noc a Tobíska držím za ruku, protože pláče a nejde mu usnout. 😴😴
18:15 Šichta začíná.
Poklízím dům, který vypadá jako po výbuchu. Hračky v kuchyni a na terase. Drobky všude. Nádobí do myčky. Prádlo do pračky. Robotický vysavač do akce. A já na zahradu dozalít kytičky a pak poklidit všechno, co jsme tam nechali.
19:00 Moje večeře. Jenom moje!
Usedám na terásku s večeří, zapaluji svíčky 🕯, pozoruji kopce a přírodu kolem a sepisuji 🖋 dnešní den. Moc se těším na zítra, protože to už přijde domů Samík. Snad je v pořádku…😍
22:00 Do říše snů…
Vypínám modem, pohladím spící andílky a zkontroluju, zda nejsou moc studení nebo moc horcí. V posteli si chvíli čtu a pak už zfouknu 🕯 svíčky a hurá spááááááááát😴
PS: Dudlík byl zašantročený na zahradě.👣
PPS: Dva předchozí dny jsem hodně pracovala, takže dnešní celý den jsem si s dětmi moc užila. Každý okamžik, každou chvilku a já za ně moc děkuju.❤
